Přejít k obsahu

Gramatický rod přídavných jmen

Přídavné jméno je ohebný slovní druh, který označuje vlastnosti živých tvorů, věcí, pojmů a stavů. Přídavná jména se skloňují, rozlišujeme u nich číslo a gramatický rod.

Polština má v jednotném čísle tři rody přídavných jmen: mužský, ženský a střední. V množném čísle můžeme rozlišovat dva rody: mužský osobní a ne-mužský osobní (ženský a střední rod, věci a zvířata mužského rodu).

Většina přídavných jmen má v 1. pádu jednotného a množného čísla následující koncovky:

  • Mužský rod je zakončen na -y/-i, např.: mały, duży, biały / wysoki, niski, niebieski
  • Ženský rod je zakončen na -a, např.: mała, duża, biała, wysoka, niska, niebieska
  • Střední rod je zakončen na -e, např.: małe, duże, białe, wysokie, niskie, niebieskie
  • Rod mužský osobní je zakončen na -y/-i, např.: wysocy, niscy, niebiescy / mali, duzi, biali
  • Rod ne-mužský osobní je zakončen na -e, např.: małe, duże, białe, wysokie, niskie, niebieskie

Přídavná jména odpovídají na otázky:

  • Jaki on jest? / Jaki jest (ten) projekt? - Projekt jest nowy / stary / interesujący.
  • Jaka ona jest? / Jaka jest (ta) praca? - Praca jest kreatywna / inspirująca / nudna.
  • Jakie ono jest? / Jakie jest (to) biuro? - Biuro jest nowe / ładne.
  • Jacy oni są? / Jacy są (ci) pracownicy? - Pracownicy są nowi / kreatywni / dobrzy / wysocy.
  • Jakie one są? / Jakie są (te) dziewczyny / dzieci / zwierzęta / komputery? - Dziewczyny / Dzieci / Zwierzęta / Komputery są kreatywne / ładne / miłe / nowe / dobre / wysokie.
Jednotné číslo
r. mužskýr. ženskýr. střední
niski (k/g + i)niskaniskie (k/g +ie)
nowynowanowe
Množné číslo
r. mužský osobnír. ne-mužský osobní
niscy (k : c)niskie (k/g +ie)
nowinowe

Shoda podstatného jména s přídavným jménem

Koncovka přídavného jména se shoduje s gramatickým rodem (koncovkou) podstatného jména, které rozvíjí. Např.: stary komputer, nudny film, dobra strona internetowa, zła pogoda, ładne biuro, stare drzewo.

Skloňování přídavných jmen s kořenem zakončeným na tvrdou souhlásku

Jednotné číslo
Pádr. mužský (jaki?)r. střední (jakie?)r. ženský (jaka?)
osobyzvířatavěci
1. pád = 5. páddużydużydużydużeduża
2. pád (genitiv)dużegodużegodużegodużegodużej
3. pád (dativ)dużemudużemudużemudużemudużej
4. pád (akuzativ)dużegodużegodużydużedużą
7. pád (instrumentál)dużymduż**ymvdużymdużymdużą
6. pád (lokál)dużymdużymdużymdużymdużej
Množné číslo
Pádr. mužský osobní (jacy?)r. ne-mužský osobní (jakie?)
1. pád = 5. pádduzidużedużedużeduże
2. pád (genitiv)dużychdużychdużychdużychdużych
3. pád (dativ)dużymdużymdużymdużymdużym
4. pád (akuzativ)dużychdużedużedużeduże
7. pád (instrumentál)dużymidużymidużymidużymidużymi
6. pád (lokál)dużychdużychdużychdużychdużych

Skloňování přídavných jmen s kořenem zakončeným na měkkou souhlásku

Jednotné číslo
Pádr. mužský (jaki?)r. střední (jakie?)r. ženský (jaka?)
osobyzvířatavěci
1. pád = 5. pádwysokiwysokiwysokiwysokiewysoka
2. pád (genitiv)wysokiegowysokiegowysokiegowysokiegowysokiej
3. pád (dativ)wysokiemuwysokiemuwysokiemuwysokiemuwysokiej
4. pád (akuzativ)wysokiegowysokiegowysokiwysokiewysoką
7. pád (instrumentál)wysokimwysokimwysokimwysokimwysoką
6. pád (lokál)wysokimwysokimwysokimwysokimwysokiej
Množné číslo
Pádr. mužský osobní (jacy?)r. ne-mužský osobní (jakie?)
1. pád = 5. pádwysocywysokiewysokiewysokiewysokie
2. pád (genitiv)wysokichwysokichwysokichwysokichwysokich
3. pád (dativ)wysokimwysokimwysokimwysokimwysokim
4. pád (akuzativ)wysokichwysokiewysokiewysokiewysokie
7. pád (instrumentál)wysokimiwysokimiwysokimiwysokimiwysokimi
6. pád (lokál)wysokichwysokichwysokichwysokichwysokich

Stupňování přídavných jmen - pravidelné a nepravidelné

Druhý a třetí stupeň přídavných jmen používáme tehdy, když porovnáváme věci, osoby nebo situace.

Druhý stupeň tvoříme pomocí pro jednotlivé rody typických přípon -szy (mužský rod) / -sza (ženský rod) / -sze (střední rod), které připojujeme k přídavnému jménu v prvním stupni.

Třetí stupeň tvoříme pomocí předpony naj- (společné pro všechny rody) připojené k přídavnému jménu v druhém stupni.

Pravidelné stupňování přídavných jmen

RodPrvní stupeň (přídavné jméno)Druhý stupeňTřetí stupeň
r. mužskýstary, ciekawy, nudny, ładnystarszy, ciekawszy, nudniejszy, ładniejszynajstarszy, najciekawszy, najnudniejszy, najładniejszy
r. ženskýstara, ciekawa, nudna, ładnastarsza, ciekawsza, nudniejsza, ładniejszanajstarsza, najciekawsza, najnudniejsza, najładniejsza
r. střednístare, ciekawe, nudne, ładnestarsze, ciekawsze, nudniejsze, ładniejszenajstarsze, najciekawsze, najnudniejsze, najładniejsze

Struktura kořene přídavného jména a způsob tvoření druhého stupně

jedna souhláska + -szy / -sza / -sze

młody → młodszymłoda → młodszamłode → młodsze
stary → starszystara → starszastare → starsze
ciekawy → ciekawszyciekawa → ciekawszaciekawe → ciekawsze
suchy → suchszysucha → suchszasuche → suchsze

dvě souhlásky + -ejszy / -ejsza / -ejsze

nudny → nudniejszynudna → nudniejszanudne → nudniejsze
ładny → ładniejszyładna → ładniejszaładne → ładniejsze
ciepły → cieplejszyciepła → cieplejszaciepłe → cieplejsze
zimny → zimniejszyzimna → zimniejszazimne → zimniejsze

Alternace v kořenech přídavných jmen - pravidelné, syntetické stupňování

Alternace v kořenech s jednou souhláskou
  • a : e → biały - bielszy - najbielszy
  • ą : ę → gorący - gorętszy - najgorętszy (+ c : t)
  • o : e → wesoły - weselszy - najweselszy (+ ł : l)
  • g : ż → długi - dłuższy - najdłuższy
  • ł : l → miły - milszy - najmilszy
  • n : ń → czerwony - czerwieńszy - najczerwieńszy
Alternace v kořenech se dvěma souhláskami
  • ł : l → ciepły - cieplejszy - najcieplejszy
  • n : ni → brudny - brudniejszy - najbrudniejszy
  • r : rz → mądry - mądrzejszy - najmądrzejszy
  • sn : śni → jasny - jaśniejszy - najjaśniejszy
  • w : wi → łatwy - łatwiejszy - najłatwiejszy
Alternace s : ż
  • bliski - bliższy - najbliższy
  • niski - niższy - najniższy
  • wąski - wąższy - najwęższy (+ ą : ę)
  • wysoki - wyższy - najwyższy
Absence -k- / -ek- / -ok- v kořenu přídavného jména v druhém a třetím stupni
  • brzydki - brzydszy - najbrzydszy
  • daleki - dalszy - najdalszy
  • szeroki - szerszy - najszerszy

Nepravidelné stupňování přídavných jmen

RodPrvní stupeň (přídavné jméno)Druhý stupeňTřetí stupeň
r. mužskýdobry, zły, duży, małylepszy, gorszy, większy, mniejszynajlepszy, najgorszy, największy, najmniejszy
r. ženskýdobra, zła, duża, małalepsza, gorsza, większa, mniejszanajlepsza, najgorsza, największa, najmniejsza
r. střednídobre, złe, duże, małelepsze, gorsze, większe, mniejszenajlepsze, najgorsze, największe, największe

Analytické stupňování přídavných jmen

Analytické stupňování přídavných jmen se týká přídavných jmen majících v základním tvaru čtyři slabiky a více. Druhý stupeň tvoříme pomocí výrazu bardziej, který připojíme k přídavnému jménu v prvním stupni. Třetí stupeň tvoříme pomocí výrazu najbardziej připojeného k druhému stupni přídavného jména.

Druhý stupeň

bardziej + první stupeň = druhý stupeň

První stupeň (přídavné jméno)Druhý stupeň
interesujący / -a / -ebardziej interesujący / -a / -e
komunikatywny / -a / -ebardziej komunikatywny / -a / -e
kompetentny / -a / -ebardziej kompetentny / -a / -e
sympatyczny / -a / -ebardziej sympatyczny / -a / -e
samodzielny / -a / -ebardziej samodzielny / -a / -e

Třetí stupeň

najbardziej + první stupeň = třetí stupeň

První stupeň (přídavné jméno)Třetí stupeň
interesujący / -a / -enajbardziej interesujący / -a / -e
komunikatywny / -a / -enajbardziej komunikatywny / -a / -e
kompetentny / -a / -enajbardziej kompetentny / -a / -e
sympatyczny / -a / -enajbardziej sympatyczny / -a / -e
samodzielny / -a / -enajbardziej samodzielny / -a / -e

Druhý stupeň ve srovnáních

Ve srovnávacích konstrukcích používáme druhý stupeň přídavného jména. Používáme jej ve větách, v nichž se srovnávají dvě podstatná jména, např.:

podstatné jméno + sloveso + přídavné jméno v druhém stupni + niż + podstatné jméno

  • Nowy projekt jest lepszy niż stary.
  • Nowy rower jest gorszy niż stary.
  • Twoja praca jest bardziej kreatywna niż moja.
  • Praca Marcina jest bardziej inspirująca niż praca Beaty.

Přídavná jména slovesná

Přídavné jméno lze utvořit od jiných slovních druhů (např. od podstatných jmen, sloves, přídavných jmen). Od podstatného jména je možné utvořit přídavné jméno pomocí přípony:

  • -owy: dom → domowy, jabłko → jabłkowy
  • -ny: dzień → dzienny, szkoła → szkolny
  • -ski: Polak → polski, Polka → polska, Kraków → krakowski
  • -cki: Katowice → katowicki

V příponě -ski může probíhat hlásková výměna. Přípona -ski je nejčastěji připojována k vlastním a osobním názvům, zatímco přípony -owy / -ny tvoří přídavná jména od všeobecných podstatných jmen.

Složená přídavná jména

Složená přídavná jména jsou odvozená slova, která vznikla ze dvou základních přídavných jmen, např. serowo-cebulowy, jabłkowo-bananowy, czerwono-niebieski. Např.:

Do piwa najlepsze są chipsy serowo-cebulowe.

Na deser będzie koktajl jabłkowo-bananowy.

Koszulki Francuzów są czerwono-niebieskie.

Složená přídavná jména pojíme formantem -o-. Např.:

jasnobiały

językowo-kulturowy

Pravopis složených přídavných jmen

Přídavná jména skládající se ze složek (členů), které nejsou na stejné významové úrovni, tzn. taková, v nichž je hlavní význam obsažen v druhé složce, zatímco první složka tento význam blíže rozvíjí, píšeme dohromady, např. odcień jasnobiały, kolor ciemnozielony, kościół rzymskokatolicki.

Přídavná jména skládající se ze dvou složek na stejné významové úrovni píšeme se spojovníkem (-), např. temat językowo-kulturowy, słownik polsko-francuski, koszulka czerwono-niebieska (spojovník v tomto případě v podstatě plní funkci spojky i, např. koszulka czerwono-niebieska (koszulka czerwona i niebieska)).

Zpět na začátek