Přejít k obsahu

Zájmena

Zájmeno je ohebný slovní druh, který zastupuje jakýkoliv jiný slovní druh (např. podstatné jméno, přídavné jméno, příslovce, číslovku) vyjma sloves. Plní také jejich funkci ve větě. Skloňování zájmen závisí na tom, jaký slovní druh zastupují.

Osobní zájmena

Osobní zájmena zastupují podstatná jména. Krátké tvary osobních zájmen mi, cię, ci, go, mu nestavíme na začátek ani na konec věty. Zájmena niego, niemu, niej vystupují pouze po předložkách. Zájmena ja, ty, my, wy (osobní zájmena v 1. a 2. osobě jednotného i množného čísla) nepoužíváme ve funkci podmětu - význam zájmena vyjadřuje koncovka slovesa (větného přísudku), např. Czytałem gazetę. místo Ja czytałem gazetę. Ve větě používáme zájmena pouze v situaci, kdy chceme zdůraznit, že právě tato osoba (tyto osoby) vykonává ve větě vyjádřenou činnost.

Skloňování osobních zájmen

Jednotné číslo
1. pád = 5. pádjatyononaono
2. pád (genitiv)mnieciebie / cięjego / niego / gojej / niejjego / niego / go
3. pád (dativ)mnie / mitobie / cijemu / niemu / mujej / niejjemu / niemu / mu
4. pád (akuzativ)mnieciebie / cięjego / niego / go / niąje / nie
7. pád (instrumentál)mnątobąnimniąnim
6. pád (lokál)mnietobienimniejnim
Množné číslo
1. pád = 5. pádmywyonione
2. pád (genitiv)naswasich / nichich / nich
3. pád (dativ)namwamim / nimim / nim
4. pád (akuzativ)naswasichje / nie
7. pád (instrumentál)namiwaminiminimi
6. pád (lokál)naswasnichnich

Tázací zájmena

Tázacími zájmeny zjišťujeme informace o podmětu nebo jeho vlastnostech, např.: kto?, co?, jaki?, który?

Skloňování zájmena kto

1. pád = 5. pádkto
2. pád (genitiv)kogo
3. pád (dativ)komu
4. pád (akuzativ)kogo
7. pád (instrumentál)kim
6. pád (lokál)kim

Skloňování zájmena co

1. pád = 5. pádco
2. pád (genitiv)czego
3. pád (dativ)czemu
4. pád (akuzativ)co
7. pád (instrumentál)czym
6. pád (lokál)czym

Skloňování zájmena jaki

Jednotné číslo
Pádr. mužskýr. ženskýr. střední
1. pád = 5. pádjakijakajakie
2. pád (genitiv)jakiegojakiejjakiego
3. pád (dativ)jakiemujakiejjakiemu
4. pád (akuzativ)jakiegojakąjakie
7. pád (instrumentál)jakimjakąjakim
6. pád (lokál)jakimjakiejjakim
Množné číslo
Pádr. mužský osobnír. ne-mužský osobní
1. pád = 5. pádjacyjakie
2. pád (genitiv)jakich
3. pád (dativ)jakim
4. pád (akuzativ)jakichjakie
7. pád (instrumentál)jakimi
6. pád (lokál)jakich

Skloňování zájmena ktory

Jednotné číslo
Pádr. mužskýr. ženskýr. střední
1. pád = 5. pádktóryktóraktóre
2. pád (genitiv)któregoktórejktórego
3. pád (dativ)któremuktórejktóremu
4. pád (akuzativ)któregoktórąktóre
7. pád (instrumentál)którymktórąktórym
6. pád (lokál)którymktórejktórym
Množné číslo
Pádr. mužský osobnír. ne-mužský osobní
1. pád = 5. pádktórzyktóre
2. pád (genitiv)których
3. pád (dativ)którym
4. pád (akuzativ)którychktóre
7. pád (instrumentál)którymi
6. pád (lokál)których

Neurčitá zájmena

Neurčitá zájmena jsou často zakončená na -ś: coś, jakiś, jakaś, jakieś, czyjś, kiedyś, ktoś, któraś, gdzieś.

Ve většině případů jsou odvozena od zájmen tázacích: kto? → ktoś, co? → coś, jaki? → jakiś

Neurčitými zájmeny vyjadřujeme nejen neurčitost ve vztahu k místu, osobě, času a vlastnosti, ale zdůrazňujeme také skutečnost, že se může jednat o libovolné místo, osobu apod.

Záporná zájmena

Záporná zájmena slouží k tvoření záporných vět. V polštině se používá dvojitý zápor. Např.: Nigdzie nie byłem.

Záporná zájmena jsou většinou odvozena od zájmen tázacích: ktonikt, conic, gdzienigdzie

Přivlastňovací zájmena

Přivlastňovací zájmena vyjadřují přináležitost dané osoby nebo předmětu k jiné osobě nebo předmětu. Skloňujeme je jako přídavná jména, to znamená, že zájmeno se mění podle gramatického rodu podstatného jména, jaké po něm následuje.

Skloňování zájmen mój, twój

Kratší tvary (např. ma, me, mej, twe) mají knižní charakter a používají se zřídka.

Jednotné číslo
Pádr. mužskýr. ženskýr. střední
1. pád = 5. pádmój, twójmoja/ma, twoja/twamoje/me, twoje/twe
2. pád (genitiv)mojego/mego, twojego/twegomojej/mej, twojej/twejmojego/mego, twojego/twego
3. pád (dativ)mojemu/memu, twojemu/twemumojej/mej, twojej/twejmojemu/memu, twojemu/twemu
4. pád (akuzativ)mojego/mego, twojego/twegomoją/, twoją/twąmoje/me, twoje/twe
7. pád (instrumentál)moim/mym, twoim/twymmoją/, twoją/twąmoim/mym, twoim/twym
6. pád (lokál)moim/mym, twoim/twymmojej/mej, twojej/twejmoim/mym, twoim/twym
Množné číslo
Pádr. mužský osobnír. ne-mužský osobní
1. pád = 5. pádmoi, twoimoje/me, twoje/twe
2. pád (genitiv)moich/mych, twoich/twych
3. pád (dativ)moim/mym, twoim/twym
4. pád (akuzativ)moich/mych, twoich/twychmoje/me, twoje/twe
7. pád (instrumentál)moimi/mymi, twoimi/twymi
6. pád (lokál)moich/mych, twoich/twych

Skloňování zájmen nasz, wasz

Jednotné číslo
Pádr. mužskýr. ženskýr. střední
1. pád = 5. pádnasz, wasznasza, waszanasze, wasze
2. pád (genitiv)naszego, waszegonaszej, waszejnaszego, waszego
3. pád (dativ)naszemu, waszemunaszej, waszejnaszemu, waszemu
4. pád (akuzativ)naszego, waszegonaszą, wasząnasze, wasze
7. pád (instrumentál)naszym, waszymnaszą, wasząnaszym, waszym
6. pád (lokál)naszym, waszymnaszej, waszejnaszym, waszym
Množné číslo
Pádr. mužský osobnír. ne-mužský osobní
1. pád = 5. pádnasi, wasinasze, wasze
2. pád (genitiv)naszych, waszych
3. pád (dativ)naszym, waszym
4. pád (akuzativ)naszych, waszychnasze, wasze
7. pád (instrumentál)naszymi, waszymi
6. pád (lokál)naszych, waszych

Skloňování zájmen jego, jej, ich

Tato zájmena se neskloňují - mají tentýž tvar pro všechny rody a pády.

Jednotné číslo
r. mužskýr. ženskýr. střední
jego bratjej mamajego brat
jego siostrajej wnuczekjego siostra
jego rodzicejej rodzeństwojego rodzice
Množné číslo (všechny rody)
ich rodzice
ich siostra
ich dziadkowie

Ukazovací zájmena

Ukazovací zájmena se vztahují k pojmům nebo jejich vlastnostem, které jsme poznali dříve z kontextu. Např. zájmena ten, ta, to skloňujeme jako přídavná jména. Používáme je k vyčlenění dané osoby nebo předmětu z větší skupiny osob nebo souboru předmětů.

Skloňování zájmen ten, ta, to

Jednotné číslo
Pádr. mužskýr. ženskýr. střední
1. pád = 5. pádtentato
2. pád (genitiv)tegotejtego
3. pád (dativ)temutejtemu
4. pád (akuzativ)tegoto
7. pád (instrumentál)tymtym
6. pád (lokál)tymtejtym
Množné číslo
Pádr. mužský osobnír. ne-mužský osobní
1. pád = 5. pádcite
2. pád (genitiv)tych
3. pád (dativ)tym
4. pád (akuzativ)tychte
7. pád (instrumentál)tymi
6. pád (lokál)tych

Zvratné zájmeno się (siebie)

Zvratná zájmena pojíme se slovesy. Používáme je v situacích, kdy podmět vykonal činnost sám na sobě, tzn. je-li podmět a předmět tentýž. Zájmeno się nemá tvar 1. pádu a používáme jej v identickém tvaru v jednotném i množném čísle. Delší tvar siebie používáme, když na zájmeno klademe důraz výpovědi.

Skloňování zájmena się (siebie)

1. pád = 5. pád-
2. pád (genitiv)się / siebie
3. pád (dativ)sobie
4. pád (akuzativ)się / siebie
7. pád (instrumentál)sobą
6. pád (lokál)sobie

Vykání / Oslovování prostřednictvím pan/pani/państwo

V oficiálních (formálních) situacích v polštině vykáme - neznámou i známou dospělou osobu oslovujeme prostřednictvím slov pan/pani/państwo. Nejčastěji takto oslovujeme neznáme osoby, s nimiž se setkáváme poprvé a kterým vyjadřujeme úctu (starší osoby, autority...). Osobám blízkým, rodinným příslušníkům, přátelům a dětem tykáme - oslovujeme je pomocí zájmena ty a sloves v druhé osobě (např. Jak się masz?), přičemž zájmeno "ty" není v těchto situacích vyjádřeno přímo (viz výše).

pan (mužský rod, jednotné číslo)

  • Czy pan jest Polakiem? Czy pan mówi po polsku? Czy pan mieszka w Krakowie?

pani (ženský rod, jednotné číslo)

  • Czy pani jest Polką? Czy pani mówi po polsku? Czy pani mieszka w Krakowie?

państwo (mužský a ženský rod, množné číslo)

  • Czy państwo pracują tutaj? Czy państwo Polakami? Czy państwo mówią po polsku?

S podstatnými jmény pan/pani se pojí sloveso ve třetí osobě jednotného čísla. Např.: Jak się pan/pani nazywa? Czy pani jest Polką? Czy pan/pani mówi po polsku? Czy pan/pani mieszka w Krakowie?

S podstatným jménem "państwo" se pojí sloveso ve třetí osobě množného čísla. Např.: państwo

Tvary pan/pani/państwo používáme např. v oficiálních situacích, kontaktech podřízeného s nadřízeným: Witam pana/panią w naszym biurze. Tutaj jest pana/pani komputer.

Oslovování pomocí adresativních forem pan/pani/państwo používáme také v pozdravech a zdvořilostních obratech. Např.:

  • Dzień dobry. – Dzień dobry panu/pani/państwu.
  • Jak się pan/pani ma?
  • To jest pan Jan Kowalski. – Miło mi pana poznać.
  • To jest pani Beata Kowalska. – Miło mi panią poznać.
  • To jest pan Jan, pan Tomasz i pani Dorota. – Miło mi państwa poznać.
  • Miło mi pana poznać, panie Marku.
  • Pani Krystyno, czy może mi pani pomóc?
Zpět na začátek